Změňte každodenní křik a boje na respektující vztah

Partnerská komunikace není o tom, že dítěti všechno dovolíme. Je o tom, jak nastavit hranice s láskou a jistotou – tak, aby se dítě cítilo respektované a my byli hrdími rodiči a zároveň získali vysněné chvíle klidu. Našim cílem bude přejít od “Přestaň!” k “Rozumím ti.

Matka naslouchá dcerám

Víte, co říct, ale v té chvíli to prostě nejde

Je ráno, spěcháte, a vaše dítě si odmítá obléct cokoliv jiného než kostým princezny. Zase se přistihnete, jak křičíte, vyhrožujete nebo uplácíte. A večer přichází ta známá vlna viny a pocitu selhání. Nejste špatný rodič. Jste máte hlavu plnou teoretických rodičovský rad, ale chybí vám překladatel do praxe.

Jsem tu od toho, abych byla tím překladatelem. Nebudeme se učit další složité teorie. Podíváme se na vaše konkrétní situace a najdeme praktické, funkční věty a postupy, které vám pomohou zůstat klidnou kotvou, kterou chcete být.

Běžná témata, která společně vyřešíme

Nejde o magické fráze, ale o pochopení, co se skrývá pod povrchem. Podíváme se na to, jak…

Laskavě, ale pevně

Největší mýtus: respekt znamená absenci hranic. Ukážu vám, jak nastavit pevné hranice s empatií, aniž byste se cítili jako "zlý polda" nebo naopak jako "rohožka".

Velké emoce (vaše i dětské)

Jak zůstat klidnou kotvou, když se dítě válí vzteky po zemi v obchodě? A hlavně, jak u toho zvládnout své vlastní spouštěče, které to ve vás vyvolává.

Každodenní mocenské boje

Proč každé ráno bojujete o čištění zubů a večer o pyžamo? Prozkoumáme, jak přejít od příkazů a přemlouvání ke spolupráci, která funguje.

Sourozenecké hádky

Máte pocit, že jste jen rozhodčí? Naučím vás, jak se stát mediátorem, který učí děti chápat potřeby toho druhého a řešit konflikty (alespoň občas) samy.

Vzdor a slovo "NE"

Jak reagovat na neustálý vzdor, aniž byste se zbláznili? A jak sami říkat "ne" tak, aby ho dítě slyšelo, respektovalo a necítilo se odmítnuté.

Když naslouchání nestačí

Co dělat, když dítě nemluví, nebo naopak křičí a vy "zrcadlíte" emoce, ale nic se neděje? Jak se dostat pod povrch a slyšet to, co dítě doopravdy potřebuje.

Čím si rodiče prochází

Pocity viny, přetížení a izolace jsou reálné. Data ukazují, že to, co prožíváte, je sdílená zkušenost.

48 % rodičů je přetíženo

Téměř 1 ze 2 rodičů říká, že jejich stres je ve většině dní "zcela ohromující".

Cítí se přetíženi

69 % intervencí funguje

Studií zaměřených na trénink respektující komunikace (P.E.T.) prokázalo pozitivní změny ve vztazích.

Prokázaná změna

42 % chce změnu

Rodičů si přeje, aby neztráceli trpělivost tak rychle a nekřičeli na své děti.

Přeje si změnu

88 % rodičů křičí

Přiznává, že občas na děti křičí, i když to tak nechtějí. Je to sdílená zkušenost.

Přiznává křik

Realita křiku v rodinách

Statistiky ukazují, jak běžný je křik a pocity viny. Není to vaše selhání, je to sdílená zkušenost, se kterou vám mohu pomoci.

Jsou mé služby pro vás?

Moje poradenství je partnerství. Abychom mohli společně růst, je důležité, abychom byli na stejné vlně.

Pomohu vám, pokud
Mé služby nejsou pro vás, pokud

Reference klientů

Co říkají rodiče, kteří na to už nejsou sami

Konzultace pro mě byla přínosná, díky za ni 🙂 Teď o trochu víc chápu, proč děti tak rády “kramaří” a jak se k tomu lze postavit, než mé oblíbené “už zase dělá to co nechci” 🙂🙂 Obecně jsem z paní Anety cítila respektující přístup k dětem, líbí se mi myšlenky jak jim dát víc důvěry a zodpovědnosti a sobě víc svobody.

Tamara Faberová

Líbí se mi respektující přístup k dětem, který Aneta má. Ujasnila jsem si, kde máme s klukama problém, a rozklíčovaly jsme, kde začít. Realizace bude už na mně samotné, ale je fajn, že Aneta je tady pro případné další „podržení“ na výchovné cestě. Některé věci jsem si utvrdila a je fajn slyšet od člověka „zvenčí“, že respektující cesta má smysl (když okolo sebe slyšíte, jak se vám to jednou vymstí).

Jitka Papežová

S přístupem paní Anety moc souzním 🙂. Je vidět, že se vám během konzultace snaží předat co nejvíce a využít čas na maximum. Díky rozhovoru jsem si více ujasnila, jak chci vlastně k samostatnosti dcerky přistupovat, co využívat, na čem zapracovat a do čeho se naopak na sílu zbytečně netlačit jen proto, že jiné děti to už samy dělají.

Nela Střádalová

Cesta k naší spolupráci

Od prvního kontaktu k většímu klidu. Celý proces je jednoduchý a transparentní.

1.

Vyplníte kontaktní formulář

Nezávazně mi popíšete, co vás trápí. Ozvu se vám do 2 pracovních dnů a domluvíme si krátký úvodní telefonát (zdarma).

2.

Sejdeme se online nebo živě

První konzultace (90 min) je bezpečným prostorem pro naslouchání. Probereme vaši situaci do hloubky a zmapujeme ji.

3.

Odcházíte s úlevou a plánem

Společně najdeme první praktické kroky. Odcházíte s jasným plánem a pocitem, že na to nejste sami a víte, co dál.

Ceník

Investice do vašeho klidu

Chápu, že vaše energie i finance jsou drahocenné. Toto není náklad, ale investice do klidnějších rán, pohodovějších večerů a radostnějšího vztahu.

Balíček "Jistý start"

Pro vás, kteří chcete přejít od teorie k praxi. Zmapujeme situaci a nastavíme první pevné kroky k proměně.

4 490 Kč

(ušetříte 870 Kč)

Balíček "Rodinná transformace"

Pro hlubokou a trvalou změnu. Nezůstanete na to sami ani mezi sezeními. Toto je plná podpora pro vaši cestu.

6 490 Kč

(učetříte 1 250 Kč)

SOS podpora

Když “hoří” konkrétní problém a potřebujete rychlou, cílenou radu. Akutní pomoc pro vaši jistotu.

750 Kč

Jednotlivé konzultace a pokračování

Cena jednorázové konzultace je 1 190 Kč za 60 minut. První setkání je vždy 90minutové (1 790 Kč), abychom měli dostatek času na důkladné zmapování vaší situace.

Často kladené dotazy

Vůbec ne. Ve skutečnosti je to nejdůležitější část procesu. Respektující rodičovství není o tom být dokonalý, ale o tom, jak vztah „opravíme“ (uděláme tzv. repair). Klíčové je, co uděláte potom. Jít za dítětem a říct: „Promiň, to jsem přehnala, neměla jsem křičet. Byla jsem unavená. Zkusíme to znovu.“ Tím ho učíte tu nejdůležitější věc: že vztahy vydrží i chyby a že omluva je normální.

To je klíčové nedorozumění. Nerespektujeme chování, ale vždy respektujeme emoci, která je za ním. Hranice proti agresi musí být 100% pevná a okamžitá. Klidně, ale fyzicky zabráníte dalšímu úderu a řeknete: „Nenechám tě mě bít. Ruce nejsou na bití.“ Jakmile je bezpečno, zaměříme se na tu emoci: „Vidím, že jsi hrozně naštvaný. Pojď mi říct, co se stalo, slovy.“

Je to jen projev obrovské frustrace. Dítě nepopisuje váš vztah, popisuje svůj aktuální pocit bezmoci a testuje, jestli ho milujete, i když je „ošklivé“. Nejlepší reakce je klidná, nenechat se vtáhnout do dramatu: „Tohle mě mrzí slyšet. Musíš být opravdu hodně naštvaný, že mi říkáš takovou věc. Jsem tady pro tebe, i když se takhle zlobíš.“

Nikdy není pozdě. Děti jsou neuvěřitelně přizpůsobivé a touží po spojení. Možná budou chvíli zmatené nebo budou testovat, jestli to myslíte vážně. Ale každá jednotlivá chvíle, kdy zareagujete jinak – kdy místo křiku uznáte jejich pocit – se počítá. Je to proces, ne přepínač, ale stojí za to.

Tohle je realita každé rodiny. Trik je v oddělení: uznejte jeho touhu a zároveň nastavte realitu. Místo „Pojď už!“ zkuste: „Vidím, že si chceš tu věž dostavět, to je jasné. Teď ale opravdu musíme jít k doktorovi, abychom to stihli. Pomůžu ti s botami a odpoledne si to dostavíš, ano?“ Někdy prostě musíte být ten, kdo vede, ale můžete to udělat s uznáním.

Děti jsou chytré a hledají hranice. Cílem je sjednotit se s partnerem před dítětem. „Slyšel jsem, že maminka řekla ne. Já s tím souhlasím, hraní končí.“ A hlavně mluvit s dítětem o tom, že pravidla platí u obou, i když se to liší třeba u babičky. „Vím, že u babičky se na tablet díváš déle, ale u nás doma platí tohle pravidlo.“

Zkuste změnit svou roli. Přestaňte být ten, kdo pravidla „nařizuje“ a trestá. Staňte se tím, kdo je „pomáhá dodržet“. Místo „Už to vypni!“ zkuste „Vidím, že čas vypršel. Chceš to vypnout sám, nebo ti mám pomoct?“ Zapojte ho do tvorby pravidel („Kolik dílů pohádky stihneme před večeří? Dva? Dobře.“) a pak se na tu dohodu odvolejte.

Děti jsou skvělé v rozlišování kontextu. Velmi rychle pochopí, že u babičky platí něco jiného než doma. Vaším cílem není měnit babičku, ale budovat si váš vztah. Dítěti dáte obrovský dar: jistotu, že doma je bezpečný přístav, kde je slyšeno, kde jeho pocity platí a kde se řeší konflikty bez křiku. To je víc než dost.

Mluvte o tom prakticky a reálně, ne jen “to bude super”. „Budeš mi pomáhat podávat plenky?“ „Kde bude miminko spát?“ Dovolte mu i negativní pocity: „Chápu, že tě štve, že miminko pláče, když si hrajeme.“ A hlavně “nezatěžujte” staršího rolí “velkého a rozumného”. Ujišťujte ho, že vaše láska se nedělí, ale násobí, a vyhraďte si čas jen pro něj.

Ano, přesně tak. Teorie je jedna věc, ale moje práce je hlavně o překladu do praxe. Často klienti odcházejí s 2-3 konkrétními formulacemi šitými na míru jejich situaci a jejich dítěti. Nejde o univerzální „kouzelné věty“, ale o nalezení slov, která budou autentická pro vás a srozumitelná pro vaše dítě.

Kontaktujte mě

Co můžete očekávat po odeslání formuláře?

Napište mi

Chcete-li vyplnit tento formulář, prosím povolte v prohlížeči JavaScript.
Přejít nahoru