Cestování s miminkem: Naše začátky a zkušenosti

Já i partner jsme srdcem velcí cestovatelé, a proto jsme se s narozením syna rozhodli v této vášni pokračovat.  Oba máme zkušenosti s výlety po okolí našich bydlišť (Praha a Vysočina), po krásách České republiky a také v zahraničí.

V prvotních myšlenkách jsme si mysleli, že cestování s prckem bude možné až déle – kolem druhého roku života. Jelikož jsme cestovatelé tělem i duší, uvědomili jsme si, že by tím utrpěl nejen náš osobní život, ale také vztah a vnitřní přesvědčení. Proto jsme se rozhodli na nic nečekat a plánovat výlety tak, jak to budeme zrovna cítit. 

Reakce okolí byly negativně obdobné, jako když jsme plánovali porod jen s dulou a porodní asistentkou, bez zásahu lékařů a mimo Prahu. Respektujeme názory ostatních, respektujeme jejich odlišné pohledy na život, ale netolerujeme nátlak, který na nás někteří vyvíjí. 

„Theodor z toho nic nebude mít – seďte doma na zadku a nikam nejezděte!“

„Ježiš, aby vám náhodou něco neuteklo… počkejte si, až mu budou třeba 4 roky a bude ho to vaše cestování zajímat.“

Podle některých jsme si to nemohli užít ani my, ani Theodor. M. Vnímáme to úplně jinak.

Naše začátky (…v mysli a v Praze)

Náš malý poklad se narodil 28.5. 2024 a pravdou je, že dovolenou v Chorvatsku, která připadla na září jsme měli naplánovanou s ročním předstihem. To jsme ještě nevěděli, že budeme tři.

Což o to, jeden rok bych to bez moře vydržela (nikdy mě to tam moc netáhlo), ale kouzelné místo naší první dovolené v chorvatské Poreči si nás volalo zpátky. Oba jsme cítili, že právě tam se duše našeho miminka rozhodla otevřít se životu s námi.

Po šestinedělí jsme naše cestovatelské vášně odstartovali a otestovali v Praze a blízkém okolí jednodenními výlety. Dokonce proběhla i krátká válečka na pláži v nedalekém lomu.

Pomalu ale jistě mě partner začal připravovat na to, že by bylo skvělé vyjet na výlet s přespáním. Z toho jsem měla zprvu trochu strach, ale vzhledem k tomu, že byl malý plně kojený a v noci spal s námi v posteli, nebylo vidno žádných překážek.

Uprostřed letních prázdnin je přirozené, že zatoužíte po dovolené v jiném městě či zemi, a tak jsme se rozhodli vycestovat za hranice ještě před samotným Chorvatskem.

Rakouské jezero Traunsee

Jako cílovou destinaci jsme si s naším dvouměsíčním Theodorem vybrali Rakousko. Tenhle výlet jsme koncipovali hlavně jako „vychytávání much“ pro další cestování. Cestu zvládl skvěle. Každé 2-3 hodiny jsme zastavovali na přebalování a kojení (na pumpě, u cesty, v okolních vesničkách…).

Ve čtyřhvězdičkovém hotelu jsme měli s miminkem pohodlí a komfort. Myslím, že z celého pokoje se Theodorovi nejvíc líbila měkká a prostorná postel, ze které brzy vystrnadil tatínka na gauč. 😀

Malého jsme brali všude s sebou – na hotelovou snídani, na procházky, k jezeru, na koupaliště, obědy i do městských restaurací. Tam jsme si ho pokládali na prostorná místa mezi sebe, kde mohl koukat z okna nebo jsme se střídali v jeho nošení a dělali mu exkurzi po restauraci.

Koupaliště

Procházka kolem jezera

Místní restaurace s výhledem na jezero

Soukromá koupačka a válečka na pláži

Naše první velká rodinná dovolená byla naprosto dokonalá a bez jediné chybičky – kromě toho, že jsem tam při odjezdu zapomněla svoji oblíbenou přebalovací podložku. 

P.S. Theodora jsme si přivezli lehce „osmahnutého“ v obličeji. To, že si myslíte, že na něj do kočárku nesvítí, neznamená, že na něj opravdu nesvítí!

Orlická přehrada

Po návratu ze zahraničí jsme s Theodorovou babičkou, mojí tchýní, zvolily dvoudenní výlet s přespáním v chatě v Autokempu Velký Vír. Na tohle krásné místo jezdím od svého jednoho roku života.

Celodenní výlety v kočárku – terénem, lesem i po zámeckém parku, Tedík zvládl skvěle. Večer jsme zasedli k ohni, opekli špekáčky a pozorovali lehké vlnobití přehrady. Většinu dne prospal nebo v mojí či babiččině náruči pokukoval po okolí.

Rodinná pohoda pod Dubem

Když nás naší kamarádi pozvali na svatbu do České Dubu u Liberce, ani minutu jsme nepřemýšleli o tom, že bychom nejeli. „Bude to s přespáním v chatkách, zvládnete to s miminkem?“ Jasně, že jo! 😀

Romantický den novomanželů byl naplněný nejen sluncem, ale také klidem. Svatebčané byli přívětiví a téměř všichni zaujatě nakukovali do korbičky kočárku. Theodor si každého z nich pečlivě prohlížel. Jednu zdravotní sestřičku svým dychtivým úsměvem přemluvil, aby ho nosila v náruči.

Celý den působil jako zvídavý mrňous a velký kliďas. Kojení a spánek odsunul na druhou kolej, čili na později, z čehož jsem byla jako starostlivá máma lehce nervózní. Odpoledne jsme trávili procházkou, koukáním, válením se na dece nebo roztomilými dialogy s naším miminkem.

Večer jsem zavelela „Alou se nakrmit a spát.“ Když jsme opustili venkovní ruch a odebrali se do chaty, Tedík ihned po krmení tvrdě usnul. Uložili jsme ho do kočárku a vzali s sebou do víru svatební společnosti.

Do chatky jsme se přesouvali a ke spánku ukládali jako poslední kolem půlnoci. Theodora jsem z kočárku dala k nám do postele, kde spokojeně spal až do rána.

Přespávačka ve Slovinsku

Cestu do Chorvatska jsme si zpříjemnili zastávkou a odpočinkem ve Slovinsku, protože jsme nechtěli jet na jeden zátah. Pokud máte malé děti a čas tento krok se rozhodně vyplatí.

Theodorovi se tam evidentně spalo dobře, protože vyjímečně spal déle než my a ranní cestu do pekárny proto absolvoval v pyžámku (viz. foto).

Chorvatsko – Poreč

Jakmile malý oslavil 3 měsíce, vyrazili jsme s koncem letních prázdnin k moři. O našem dobrodružství se dočtete více v dalším článku.

Vaše Aneta a Theodor M