Mamka s dcerou na gauči

Jak dosáhnout samostatnosti u vás doma?

Důležitým klíčem je DŮVĚRA, a to nejen v nás samotné, že to zvládneme, ale také důvěra v naše děti. V dnešním světě je totiž důvěra často v pozadí a na výchovu dětí je spíše nahlíženo stylem: hlavně děti nějak zabavit. Možná právě proto je zahlcujeme tolika hračkami, které svítí, blikají nebo něco povídají. O tom, že máme doma i hračky, kterým děti nerozumí, jsem napsala tento ČLÁNEK >> 

Jako rodiče si chceme často odpočinout a právě hračka a dětská hra je něco, co nám dá vytouženou svobodu a pár minut volného času. Marie Montessori, italská lékařka a pedagožka, říkávala, že děti se ubírají k hračkám až tehdy, když nemají nic lepšího na práci.

Věřte tomu nebo ne, opravdu to tak je. Často dítě odháníme od domácích povinností nás dospělých, protože si myslíme, že jsou na to ještě malé, nebo že jim jednoduše koště a smetáček nepatří do rukou. Pak ale najednou přijde věk, kdy po něm chceme, aby si po sobě uklízelo, vynášelo koš, udržovalo pořádek v pokojíčku apod.

Dítě nejenže nemá osvojené pevné základy těchto dovedností, ale také nemá v pozdějším věku motivaci se to začít učit a dělat to. Jediné, po čem naše děti opravdu touží, je poznávat svět kolem sebe a osvojovat si dovednosti s tím spojené. Do tří let je tato vnitřní touha a motivace opravdu silná.

Na straně druhé je my dospělí se strachem nebo možná i vztekem odháníme a snažíme se jim najít jinou aktivitu, kterou by se zabavily. Pro děti je ale to, co děláme my, zázrak a chtějí si to také vyzkoušet a umět to.

Děti chtějí ochutnat, přivonět si

Dovolme jim to. Nedivte se, že při vaření děti ochutnávají nejen cukr, ale také mouku. Je to pro ně něco nového a v raném věku se naučily, že pokud něco chtějí poznat, strčí si to do pusy. Získávání zkušeností skrze ústa někdy přetrvává i do pozdějšího věku dítěte, proto se nedivte, že někdy, ačkoli již vaše dítě ví, že se do pusy kromě jídla nic nestrhá, si chce stejně vyzkoušet, jak to „chutná“.

Proto jim často ani nevadí vyzkoušet si během vaření, jak chutná třeba mouka. 🙂 Děti žijí tady a teď. Pokud chtějí ochutnat, udělají to hned. Nejsou jako my, aby počkaly na lepší příležitost, ta se již nemusí opakovat. Chtějí to udělat.

Když například nejvíc spěcháte a vaše dítě objeví, jak si samo obléknout ponožky, má z toho takovou radost, že si je zase svlékne a zkusí to znovu… Povedlo se! Tak ještě jednou a pak zase a zase.

Nikdy nekončící aktivita, říkáte si. Zrovna ale ve chvíli, kdy se vám to nejvíc nehodí, a tak rychle dítěti oblečete ponožky a další kusy oblečení a vybíháte z domova. Znáte to také?

Zastavte se a pozorujte vaše dítě

Až se tato situace bude opakovat, zastavte se na chvíli a pozorujte vaše dítě, s jakou vervou se chystá do akce a jak to zkouší pořád dokonala. Velkou výhodou v tomto okamžiku je, že vypozorujete, jak dlouhou dobu dítě zhruba potřebuje k tomu, aby si činnost vyzkoušelo, než se přesune k dalšímu kroku, kterými budou třeba boty.

Příště se tedy půjdete s dítětem oblékat dřív, aby mělo pro tuto činnost potřebný prostor a čas.

Vím, o čem mluvím, protože každý den tento prostor dávám třem malým holčičkám ve věku 4 roky. Naučila jsem je samostatnosti tak, aby se zvládly kompletně obléknout i teď v zimě, kdy mají spoustu kusů oblečení. Zároveň vím, na jaké úrovni samostatnosti každá z nich je a jak dlouhý čas si musím vymezit pro to, aby se samy oblékly.

Někdy si na to vymezím i 30 minut, když vidím, že si hodně povídají a oblékání jim asi nepůjde zrovna rychle. Jindy, když vím, že se těší ven a pravděpodobně budou spěchat, nechám si na oblékání jenom 15 min. Zkrátka si předem odhadnu, kolik potřebujeme času na to, abychom ze školičky odešly v klidu a bez větších emocí z mojí nebo z jejich strany.

Buďte během oblékání klidnými rodiči a klidné bude i dítě

Jakmile se mi stane, že si tento proces špatně načasuji a pobízím děti slovně, ať si pospíší, trvá jim to o to déle. Jestliže tedy chcete začít s klidnými a pohodovými odchody z domova, zachovejte klid a vymezte si potřebný čas k tomu, abyste byli všichni v pohodě.

Pokud potřebujete poradit s oblékáním, mám tu pro vás zbrusu nový online kurz Oblékni své dítě slovy a pochopením. Podívejte se tady.

Jestliže chceme vychovat samostatné a sebevědomé dítě, musíte být i vy samostatnými a sebevědomými rodiči. Je to stejné, jako když stavíte dům. Čím začnete? Pevnými základy, na kterých potom celý dům bude stát. Tyto základy si dítě staví do 3 let věku života. Pak již jen šperkuje svůj domeček, který na základech postaví. Pokud jsou základy nedokonalé, chatrné, dům se začnete bortit.

Snažte se být dětem dobrým příkladem a otevírejte jim doma příležitosti ke zdokonalování se v oblastech, které je zajímají. Jestli chcete, aby si děti uklízely, uklízejte společně.

Ukazujte si, kam se hračky vrací, když se vyndají. Vynášejte spolu odpadky a ukažte dětem, jak se to dělá. Naučte je pomáhat při vaření, aby brzy mohly uvařit svoje první jídlo nebo si připravit svačinu. Naučte děti, jak si z ovoce udělat ovocný salát nebo jak se dá z okurky vykouzlit okurkový salát.

Když se dítě bude na přípravě podílet, bude mít daleko větší vztah k jídlu obecně. Bude vědět, co jste tam společně dali nebo jak jednotlivé komponenty chutnaly, než se spojily dohromady.

Dítě se postupně osamostatní a začne činnosti zvládat samo

A pokud jste je to dobře naučili a přistupovali k nim během osvojování s laskavým přístupem, děti si budou rády chodit pro rady, když budou cítit, že vás potřebují.

Závěrem bych ještě ráda zmínila, že samostatnost není totéž jako poslušnost. S budováním samostatnosti souvisí vzdor, který je často způsoben právě tím, že děti si chtějí něco udělat samy a nesouhlasí s tím, že se jim do toho pleteme. Vzdorovitost bude něco, co vás bude provázet, ale časem postupně vymizí. Jakmile dítě bude mít dostatek zkušeností, aby to, po čem touží, zvládlo samo, jeho vzdorovité nálady budou pryč.

Čím více bude dítě samostatné, tím více bude argumentovat, diskutovat a hledat další souvislosti. To je ale dobře, protože tím vám dá najevo, že v něm budujete zdravé a sebevědomé dítě.

Buďte i vy sebevědomými rodiči a nepochybujte o sobě. Dokážete to. Věřím vám. Věřte i vy sami sobě. Jste úžasní již jen tím, že čtete tyto řádky. A možná jste se právě tady, na konci tohoto článku rozhodli, že se vydáte na cestu k samostatnému dítěti, po které provázím i další rodiče.

Pokud stojíte o výše zmiňované oblékání, ale necítíte se na kurz, doporučuji zhlédnout můj workshop 5+5 tipů, jak dítě zapojit do oblékání.

Mějte se krásně.

Vaše Aneta

Aneta Štěpánková

Našla jsem přirozenou cestu, jak naučit děti samostatnosti a prohloubit tak jejich zkušenosti s okolním světem. Společně jsme objevili i svobodu, kterou v životě tolik potřebujeme. Jemnými krůčky učím milující mámy, jak v sobě objevit laskavou průvodkyni a vychovat tak zvídavé a samostatné dítě. Můj příběh si přečtěte zde >>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů