Děvčátko si myje ruce

Jak a proč budovat samostatnost u dětí do 6 let

Rodiče se mě často ptají, proč je důležité budovat samostatnost u dětí již v raném věku. Spousta rodičů vnímá situaci tak, že jejich potomek si potřebné dovednosti osvojí, až bude starší. Je snadné přenechat odpovědnost na budoucím já, či budoucím on/ona/oni.

S dospíváním člověka ale automaticky nepřichází získání dovedností, schopností, ochoty či zodpovědnosti. Právě naopak. Pokud nebudeme děti učit správným návykům již od začátku, s přibývajícím věkem to bude těžší.

Čím dříve dětem do života nastavíme správné návykyvybudujeme smysl pro zodpovědnost a samostatnost, tím pravděpodobnější je, že budou úspěšní v pozdějším věku a celkově v životě. 

Co se v mládí naučíš

Představte si běžný návyk (mytí tukou před jídlem), který by mělo mít osvojené každé dítě i dospělý. Nejprve své batole naučíte správné mytí rukou, ze začátku samozřejmě s dopomocí, ale postupem času a opakováním získá sebevědomí a zvládne to hravě samo.

Společně tuto aktivitu zahájíte před každým jídlem a po mnoha opakováních se z ní stane návyk – tedy něco, co vaše dítě bude dělat automaticky i bez toho, aby nad tím muselo přemýšlet.

Trpělivost zvyky přináší

Když se nám podaří pro budování návyků podchytit správný čas v životě dítěte, můžeme oslavovat vítězným tanečkem. 🙂 Největší snaha a touha po samostatnosti bývá v batolecím věku kolem 18. měsíce života. Klienti mě nejvíce žádají o konzultace právě v období, kdy jsou jejich batolátka otevřená možnostem poznávat a objevovat svět.

Ve zmiňovaném věku dítě touží a doslova sahá po všem, co je mu blízké a co by rádo prozkoumalo více do hloubky. Samo si chce vyzkoušet, jak se drží lžíce, koště nebo brambora. Hodit s nimi nebo je přesunout na jiné místo. Nic z toho jim není cizí.

Bohužel, v této fázi rozvoje častonevědomě, získávání dovedností dětem odpíráme. Jejich aktuální aktivitu přerušíme, protože si myslíme, že není pro ně viz. např. koště. Tím, že upřednostníme svoje potřeby, bráníme dětem přirozeně zkoumat to, co je zajímá.

Nechme děti objevovat podle jejich potřeby

Jakmile začneme narušovat dětskou zvídavost naší představou toho, co je správné, můžeme předat dětem špatný signál.

Chcete-li vybudovat samostatnost u dětí, nechte je samostatně pracovat a starat se o sebe (vyjma situací, které by pro ně mohly být nebezpečné), ačkoliv výsledek nebude vždy tolik uspokojivý – bábovka bude vypadat, jako když jste ji právě “upekli na pískovišti”, ale děti na dokonalé výsledky nehrají. Mají rádi proces. Ať výsledek dopadne jakkoliv, budou šťastné. 

U starších dětí tomu bývá naopak – většinou chtějí dokonalý výsledek a pokud není dle jejich představ, mohou se objevit i slzičky a zklamání. Děti bychom měli učit, že neúspěch je přirozená součást života. Ne vše se vydaří dle našich představ a nejdůležitější je se z chyb poučit, oklepat a zkusit to znovu.

Naučte dítě, že si dokáže samo strčit ruku do rukávu, přetáhnout tričko přes hlavu, nalít mléko k cereáliím, učesat si vlasy nebo připravit oblečení na druhý den.

Jakmile se tyto aktivity stanou v útlém věku jejich denní rutinou, stane se z nich návyk, díky kterému budou tyto věci dělat automaticky a jejich mysl bude mít prostor pro přemýšlení nad jinými aktivitami a problémy. Zároveň jim samostatnost a získané dovednosti dodají sebevědomí. Vím to, protože tím žiji každý den. 

Maminka to za mě udělá

Když se setkám ve školce s pětiletým dítětem, které si neumí ani nazout boty, protože to nikdy nedělalo, mám problém mu vysvětlit, z jakého důvodu by si to mělo dělat samo. Dítě většinou už nejeví moc zájem. 

Nevidí v tom smysl, protože má již vybudovaný návyk: „On to za mě někdo udělá“. Dítě se naučilo, že pokud je pro něj dovednost na první pohled náročná a nejde hned, někdo přispěchá na pomoc a udělá to. Čím déle to za něj budeme dělat, tím více se u dítěte prohlubuje nechuť se o to snažit / pokusit.  

Znám málo dětí, které získaly v tomto věku motivaci se to naučit samy a spoustu těch, kterým jsem boty nazouvala a zavazovala ještě na konci školního roku. Naskočit do rozjetého vlaku (tím myslím nastoupit do školky a dostat třídu pětiletých dětí) je pro mě jako učitelku stejně náročné, jako pro dítě, které má v 5 letech či později teprve poznávat koncept samostatnosti.

Batolecí věk je totiž skvělou příležitostí, jak nové návyky budovat, a to nejen pro dítě, ale i pro nás dospělé. 

Vychovejme malé superhrdiny

V domácím vzdělávání, kde se věnuji dětem předškolního a batolecího věku mám pravidlo: „Jednou ukážu a potom jsi na řadě ty.“ Dítě může požádat o pomoc kdykoliv, když cítí, že ji potřebuje. Pozoruji je a někdy nabídnu pomoc i sama. Nenechám je v tom samotné, ale zároveň jim neasistuji u všeho a vedu je k samostatnosti. Děti si na tento přístup rychle zvyknout a mají z vlastní samostatnosti radost. Nejvíc mě baví, když se tím chlubí mezi sebou. 🙂

Mozek člověka vždy hledá nejjednodušší cestu, jak něčeho dosáhnout – a pokud je dítě vedené již odmalinka k tomu, že dovednosti, vyžadující určitý čas a trpělivost bývají řešeny jinou osobou, potom to bude očekávat i v pozdějším věku.

A místo toho, aby trpělivě řešilo samostatně věci, které mu hned nejdou, bude je hned vzdávat a ztrácet sebevědomí. Věřím, že většina z vás usiluje o to, abyste vychovali spokojené, zodpovědné a sebevědomé dítě, později dospělého člověka. A samostatností to všechno začíná. Začněte ještě dnes:

Připojte se ke komunitě rodičů

Pokud vám přečtení tohoto článku něco dalo, mám velkou radost, že to nebyla jen ztráta času. Věřím, že si z něj vezmeme to nejdůležitější, protože každý důležitost spatřujeme v něčem jiném.

Jestliže se chcete vydat na cestu k samostatnosti vašeho dítěte a máte děti ve věku od narození do 6 let, přidejte se ke sledování stránky Cesta k samostatnému dítěti nebo přímo ke komunitě rodičů, kteří jsou na této cestě.

Začít můžete i bez ostatních, a to přímo u vás doma –  Desatero samostatnosti >> vám pomůže, abyste věděli, jak na to a dosáhli tak vytoužených výsledků.

Mějte se krásně.

Vaše Aneta

Našla jsem přirozenou cestu, jak naučit děti samostatnosti a prohloubit tak jejich zkušenosti s okolním světem. Společně jsme objevili i svobodu, kterou v životě tolik potřebujeme. Jemnými krůčky učím milující mámy, jak v sobě objevit laskavou průvodkyni a vychovat tak zvídavé a samostatné dítě. Můj příběh si přečtěte zde >>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů