Jak děti naučit uklízet hračky

Otázka, kterou slýchám od rodičů téměř každý den. Pro někoho problém, na který hledá řešení, pro jiného každodenní rutina. Pokud opravdu chcete a hledáte ty správné odpovědi na tuto otázku, pak věnujte pár minut přečtení tohoto článku.

Pořádek a řád každý z nás vnímá úplně jinak. Vy si možná představujete hračky úhledně vyskládané na poličce, ale dítě to tak vidět nemusí. Důležité je ho nejdřív naučit, jak takový pořádek a řád vlastně „vypadá“. Dalším důležitým krokem je vysvětlit mu, jaký má každodenní úklid hraček smysl.

Není smysl = není důvod

“Když nevidím důvod, proč bych měla každý den cvičit, nebudu to dělat. Jakmile mi lékař řekne, že by bylo dobré cvičit skrze ochablé svalstvo, má pro mě tento důvod “větší váhu”. Děti to mají stejně. Pokud jim úklid nebude dávat smysl, nebudou ho dělat.

Komunikace

…je základem všeho dění. Čím dříve si s dítětem o úklidu promluvíte, tím lépe. Malé děti se učí nápodobou, ale vždycky potřebují znát i smysl dané činnosti. Mně třeba nedávají smysl (velké) krabice na hračky. Potřebuji mít vše přehledně vyskládané na poličce. Toto je potřeba vykomunikovat i s dítětem.

Počet hraček a jejich vliv na úklid

Čeho je moc, toho je příliš. To platí také u hraček. Naučíte se snáze básničku, která má 3 nebo 6 slok? Uklidíte pokojíček rychleji, když máte vyndaných 10 hraček nebo 100?

Otázka, nad kterou má rozhodně smysl se zamyslet. Méně hraček může znamenat nejen pohodovější úklid, ale také více času na děti nebo jiné aktivity.

Nákup hraček v rozumné míře

Nejčastější důvody, kdy pořizujeme dětem hračky jsou např.: svátek, narozeniny a Vánoce. Záplavu (nevyžádaných) hraček můžete ale dostávat také od známých a širší rodiny. Obecně poučka říká, že dobrý rodič není ten, který dítě zahrnuje hračkami, ale ten, který na něj má čas.

Mnozí rodiče propadají zoufalství, když potřebují doma něco udělat a dítě vyžaduje jejich neustálou přítomnost u hry. Důvodem je velký počet hraček, který má negativní vliv na dětskou pozornost, koncentraci i soustředěnost. Dítě potřebuje v chaosu najít rovnováhu a klid. To mu zaručí právě přísedící rodič.

Třídění hraček

Pokud cítíte, že je potřeba hračky ubrat, řekněte to i svému dítěti. Domluvte se s ním jaké hračky vyřadíte a proč (napořád nebo dočasně). Okolo 2 – 3 let jsou děti schopné o tom diskutovat.

Jednou za čas je pobídněte, aby vyndaly všechny hračky a rozdělily je na 2 hromady podle toho, co si chtějí nechat a s čím si již nehrají. Ve svém životě děláte to samé, jen si to neuvědomujete. Když koupíte nové talíře do kuchyně, ty staré pravděpodobně vyhodíte nebo někam uklidíte.

“Nechci svému dítěti ubližovat”

Věta, kterou občas slýchám z úst rodičů, kteří mě osloví na konzultaci. Dítěti rozhodně neublížíte tím, že zredukujete počet hraček. Ubližujete mu v momentě, kdy “vyhrožujete”, že vezmete/schováte hračky např. do garáže. Pokud po týdnu putují zpátky do dětského pokojíčku, narušujete důvěru dítěte a opakovaně mu lžete.

Co když dítě uklízet nechce

I to se může stát. Ne všechny baví všechno a je potřeba na to brát ohled. Nejprve je ale nutné si vyhodnotit, zda to je proto, že dítěti úklid opravdu nedává smysl nebo s vámi jen manipuluje. A teď krátký, ale velice výstižný střípek ze života jedné rodiny: V minulosti jsem si na toto téma povídala s maminkou, jejíž dcera je dnes úspěšnou zpěvačkou. Říkejme jí třeba Eliška.

Odmalička nesnášela úklid. Nikdy jí tato činnost nedávala smysl a nechtěla to dělat. Když bylo Elišce 10 let, řekla mamince, že až vyroste, bude mít doma paní na úklid. Svých slov opravdu dostála a je šťastná, že úklid své domácnosti nemusí obstarávat ona sama.

Vnitřní vs. vnější motivace

Vnitřní motivace je ta, která vychází z osobnosti a potřeb dítěte. Vnější motivace je něco, co přichází z vnějšího okolí. Mohou to být naše výhrůžky směrem k dítěti: “Jestli ty hračky neuklidíš, vyhodím je do popelnice” nebo naopak slova pozitivního charakteru jako: “Když si uklidíš pokojíček, můžeš se pak dívat na tabletu na pohádku.”

Bohužel spousta rodičů používá špatný model motivace, který se může zprvu zdát jako efektivní, ale dítě z nějaký čas také omrzí. Nehledě na to, že v dítěti utváří závislost na pochvalách.  Skvělým začátkem, jak dítě jemně a vnitřně motivovat k úklidu může být třeba písnička.

Správné načasování a metoda LPK + S

Dítě potřebuje DOPŘEDU vědět, že se bude uklízet. Jakmile to po něm budete chtít TEĎ HNED, nebude to fungovat.

A co je výše zmiňovaná metoda? Je to zkratka slov, které jsou při budování návyku úklidu hraček nejvíce podstatné. Jedná se o propojení LÁSKY, POTŘEBY a KOMUNIKACE. Výsledkem je získání SPOLUPRÁCE s dítětem. Pomozte mu, aby úklid zvládlo samo, ale nikdy ne víc. Tzn. neudělejte to celé za něj 🙂

Check list jednotlivých kroků

dítě se obléká pomalu,
utíká a bojkotuje to,
křičí a rozčiluje se,
sedí a nečinně kouká.

Závěrem…

Věřím, že díky informacím, které jste v článku našli, dokáže s učením úklidu začít již dnes. Nebo znáte nějaký smysluplný důvod, proč to odkládat na zítřek? Pokud vás zajímá ještě víc a rádi byste do toho skočili rovnou po hlavě, tak právě pro vás jsem napsala Praktického průvodce s názvem Sedmero uklizeného pokojíčku. 

Přidejte se k naší komunitě a vykročte tím správným směrem… Cesta k samostatnému dítěti je otevřená všem rodičům, kteří jsou připraveni učit se, inspirovat, motivovat i podporovat ve výchově svých dětí.

Mějte se krásně a držím vám moc palce při úklidu hraček.

Vaše Aneta

Aneta Štěpánková profilová fotografie

Našla jsem přirozenou cestu, jak naučit děti samostatnosti a prohloubit tak jejich zkušenosti s okolním světem. Společně jsme objevili i svobodu, kterou v životě tolik potřebujeme. Jemnými krůčky učím milující mámy, jak v sobě objevit laskavou průvodkyni a vychovat tak zvídavé a samostatné dítě. Můj příběh si přečtěte zde >>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů