Aneta Štěpánková - foto na louce

Jak mi vzdělávání pomohlo najít cestu k dětem

Byl podzim a kolem mě padalo barevné listí ze stromů. Za větrného dne jsem s velkou radostí vstupovala do dveří mateřské školy, kde mě čekal můj první pracovní den.

Těšila jsem se, jak své nově nabité zkušenosti z pedagogické školy využiji v praxi. Montessori školka, do které jsem nastoupila, sídlila uprostřed města v krásné a roky neobývané vile. Těšila jsem se až poznám nové děti, kolegy i koncept, podle kterého se zde nově učilo.

S Montessori pedagogikou jsem se setkala při studiích, a to vždycky jen zkratkovitě. Nyní jsem měla možnost být součástí tohoto pedagogického směru. Byla jsem otevřená novým informacím a dovednostem, díky kterým se ve své učitelské profesi posunu zase o kousek dál.

Byla jsem plná naděje a očekávání. Věřila jsem, že Montessori pedagogika mě naučí něco nového a pro mě zatím neprobádaného. První dny jsem byla zmatená a příliš jsem nechápala, co mám vlastně dělat. Všichni pracovali s pomůckami a já stála opodál.

Snažila jsem se pochopit, jak práce s nimi funguje, ale nikdo mi nechtěl nabídnout pomocnou ruku. Pokaždé jsem z jejich úst slyšela jen: “To nejde vysvětlit, musíš si udělat Montessori kurz a potom to pochopíš.” Cítila jsem se ztracená. Poprvé jsem se ve své praxi setkala s něčím, čemu jsem nerozuměla a chyběly mi odpovědi.

Montessori vzdělání

Abych mohla s dětmi pracovat, udělala jsem si výše zmiňovaný kurz. Obsahem kurzu byla především práce s pomůckami. Myslela jsem si, že se za 10 dní naučím vše podstatné a víc nebude potřeba. S nadšením a plná nových poznatků jsem přišla do práce, abych si vše s dětmi vyzkoušela.

Záhy jsem ale zjistila, že děti práce s pomůckami nezajímá a nebaví. Dlouhé měsíce jsem jim prezentovala jednotlivé pomůcky a práci s nimi. Snažila jsem se je přesvědčit, že je to pro ně dobré a žádoucí k tomu, aby se mohly rozvíjet. Děti ale chodily domu uplakané a frustrované.

Zklamala jsem děti, jejich rodiče i sama sebe. Věřila jsem tomu, že to s dětmi neumím a práci v Montessori školce nezvládám. V závislosti na mých výsledcích jsem se na konci školního roku rozhodla ze školky odejít. Loučení pro mě bylo emotivní. Věděla jsem, že děti mi budou chybět a vnitřně mě mrzelo, že jsem jim v době svého působení nedokázala více naslouchat.

Přesto jsem ale byla přesvědčená, že můj odchod je to nejlepší, co pro děti mohu udělat – neměla jsem dostatek znalostí ani zkušeností k tomu, abych je dovedla k zaslouženým výsledkům. Byly prázdniny a já přemýšlela jakou cestou se vydat. Dál jsem se vzdělávala v Montessori pedagogice, protože mi tento pedagogický směr dával obrovský smysl.

Stejný směr – nová cesta

Cítila jsem, že tohle je ta správná cesta, kterou chci ve výchově a vzdělávání dětí jít. Věděla jsem, že nechci do státní školky, kde Montessori principy nejsou nabízeny ani podporovány. Jednoho slunného rána jsem seděla na semišovém gauči, když v tom mi přišla SMS zpráva s prosbou o pohlídání dětí.

Při studiích pedagogické školy jsem si touto činností nejen ráda přivydělávala, ale také získávala cenné zkušenosti s dětmi. Zpráva byla od maminky, která svou čtyřletou dcerku občas přivedla do školky, kde jsem předtím pracovala. Ač jsme se příliš neznaly, moc ráda jsem si s ní povídala.

Jelikož jsem neměla žádné plány, s radostí jsem jí odepsala, že jí obě dcerky na pár hodin pohlídám. Na základě dobře odvedené práce jsem dostala nabídku starat se o holčičky pravidelně a stala se ze mě učitelka v domácím vzdělávání na plný úvazek.

Světlo na konci tunelu

Aneta Štěpánková v lese s lucernou

V součinnosti s touto prací jsem se nadále vzdělávala v oblasti Montessori pedagogiky a součástí mého edukačního procesu byl i seminář Karen Pearce: Jak začít rok v Montessori školce.

Seděla jsem na židli společně s dalšími třiceti lidmi v tréninkovém centru. Jednalo se o místnost simulující reálné prostředí Montessori školky. Dostali jsme pokyn, abychom si představili, že je podzim a každý z nás je lístečkem stromu mihotajícím se na větvi.

Za doprovodu relaxační hudby jsme vykračovali na ploše definované lepící páskou, jenž na koberci vykreslovala ovál. Tuto aktivitu jsem znala ze školky, ale nyní byla zkušenost zcela odlišná. Ve třídě jsme s dětmi chodili po oválu bez předem určeného záměru a za doprovodu nevhodně zvolené hudby, která ve mně vyvolávala negativní emoce.

Mně ani dětem to nikdy nedávalo smysl a čas strávený chozením nám přišel jako nekonečný. Nikdy jsem se nezeptala, proč to děláme, protože jsem se bála, že dostanu odpověď typu: „Udělej si další kurz a pochopíš to.“ Jednoduše a slepě jsem se tomuto rannímu rituálu přizpůsobila.

Na semináři čas plynul rychleji. Celý průběh byl příjemný, působil organicky a naplňoval mě pocitem klidu. V této chvíli jsem zjistila, proč mi s dětmi celý rok ve školce nic nefungovalo. Pochopila jsem konečně chybu ve svém přístupu. Marně jsem se tenkrát snažila děti přesvědčit, aby následovaly něco, co dává smysl mně, ale ne jim. Chyba byla v mé komunikaci a zároveň v nedostatku pochopení.

Smysluplné vzdělávání

Jakmile jsem změnila svůj přístup k dětem, najednou si chtěly všechno zkoušet samy a pracovat s pomůckami. Začala jsem se více zajímat o další možnosti vzdělávání v Montessori pedagogice. Přečetla jsem si knihy od Marie Montessori, abych se dozvěděla víc o vývojových obdobích, absorbující mysli  nebo senzitivních obdobích, kterými děti do 6 let procházejí.

Mnoho podnětů jsem také načerpala na Mezinárodní online konferenci Růst společně, která i letos otevírá své brány všem rodičům a učitelům MŠ. Konference je plná úžasných zahraničních řečníků, kteří předají to nejlepší ze sebe i ze své praxe. Těšit se můžete také na české lektory jako např. Milana Studničku nebo Zdeňku Šíp Staňkovou.

Pro koho je konference určena?

Primárně pro rodiče a učitele MŠ. Z mého osobního pohledu je nabitá spoustou zajímavých informací o výchově a vzdělávání dětí, ale rozhodně není pro každého. Informace jsou odborně zaměřené, a proto je vhodné svoji účast zvážit. Bez předchozích zkušeností byste se mohli cítit zahlceni.

Pokud se nevzděláváte a nemáte to ani dlouhodobě v úmyslu, raději investujte do něčeho jiného. Pokud jste ale nadšení a otevření novým informacím i možnostem, bude pro vás tato investice tou nejlepší volbou. Konference je překládaná do českého jazyka, a tak se nemusíte bát, že by vám něco důležitého uniklo, pokud si nejste svou angličtinou moc jistí.

Pro mě to byl obrovský trénink i po jazykové stránce a rozhodně to stálo za to. V letošním ročníku konference se moc těším na Chipa de Lorenza, který vystoupí s tématem: „Proč děti zlobí“. Jeho téma se úzce dotýká mojí práce s dětmi a rodiči. Věřím, že právě tady najdu důležité odpovědi na svoje otázky.

Možnost být součástí…

Je mi velkou ctí, že tento rok mohu být ambasadorkou 4. ročníku konference Růst společně a podpořit tak jejich smysluplnou činnost. Jestliže s vámi řádky výše zarezonovaly, pojďte načerpat nové informace a naučit se něco nového. Získáte spoustu nových pohledů, jak řešit nejrůznější výchovně vzdělávací situace.

Mnohé poznatky mi v praxi pomohly zpestřit vzdělávání dětí a vylepšit konzultace týkající se výchovy dětí. Mezinárodní online konference pro rodiče a učitele MŠ startuje 25. dubna a bude probíhat do 29. dubna 2022. Více o programu a registraci naleznete na tomto odkazu >>

Jedná se o placenou spolupráci a zakoupením vstupenky zároveň podpoříte i můj projekt Cesta k samostatnému dítěti. Jako dárek k registraci přes tento odkaz vám zašlu eBook Samostatné dítě, který je určený pro rodiče dětí ve věku od 18 měsíců do 6 let. Prosím, napište mi, že jste registraci učinili, abych věděla, kam vám mohu eBook poslat 🙂

Potřebujete se na něco zeptat ohledně výchovy a vzdělávání vašich dětí nebo poradit s registrací? Neváhejte se na mě obrátit na emailové adrese: aneta@anetastepankova.cz. Moc ráda si zprávu od vás přečtu a brzy odpovím.

Mějte se krásně.

Vaše Aneta 

Aneta Štěpánková profilová fotografie

Našla jsem přirozenou cestu, jak naučit děti samostatnosti a prohloubit tak jejich zkušenosti s okolním světem. Společně jsme objevili i svobodu, kterou v životě tolik potřebujeme. Jemnými krůčky učím milující mámy, jak v sobě objevit laskavou průvodkyni a vychovat tak zvídavé a samostatné dítě. Můj příběh si přečtěte zde >>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů