I po mnoha letech praxe mě pokaždé zaskočí, když děti přijdou do školky, otevřou své svačinové boxíky a začnou se rozčilovat, co jim to maminky daly na svačinku. Tohle přece nechtějí a nemají na to chuť – velké drama je na světě. Může se vám to zdát přehnané, ale jedná se o běžný jev, který jsem zažila v (ne)jedné školce.
Vždycky jsem si říkala, že by si děti měly připravovat svačinky samy, bez ohledu na věk. Ze zkušeností vím, že v Montessori školkách si již dvouleté děti připravují svačinky a pracují na zdokonalování jemné motoriky i dovedností s tím spojených.
Vychovat své dítě k samostatnosti v tomto ohledu ale často vyžaduje zkušenosti a správný přístup, který jsem popsala v tzv. Kuchařce aktivit a receptů pro malé i velké. Tato kuchařka se může stát užitečným pomocníkem v budování dětské samostatnosti a to nejen v oblasti přípravy dětských svačinek. Již v útlém věku se děti mohou v kuchyni mnohé naučit a aktivně trénovat a procvičovat nejrůznější dovednosti, aby to brzy dokázaly samy.
Tímto článkem bych vás chtěla inspirovat k tomu, aby se děti na přípravě svačinek alespoň podílely a poté si je nosily ve svých batůžkách.
Určitě to zažíváte každý den. Jednou dítěti něco dovolíte a v tu chvíli se to pro něj stane běžným nastavením.
Když jim tedy začnete dávat vše „pod nos“, hodně rychle si na to navyknou. V momentě, kdy dítě naučíte, že svačinku a pití nosí rodič v batohu a vyndá ji vždy, když si o to řekne, nebo když je to potřeba, zvykne si na nastavené pohodlí a v pozdějším věku můžete čelit konfliktům s vlastním dítětem, které bude odmítat přebírat zodpovědnost za vlastní věci.
Děti také rády využijí každý moment, kdy si na vás mohou odložit část svého oblečení (jednoduše si z vás udělají věšák 🙂 S batůžkem je to stejné, a velice rychle můžete zjistit, že je z vás jen glorifikovaný nosič aneb funkční sluha, ale špatný pán. V případě konfliktu, či pokusu o změnu, děti rády na toto téma diskutují, aby si své pohodlí zachovaly.
Já osobně začínám budovat tyto dovednosti u dětí již od 2 let života. Využívám k tomu respektující komunikaci a děti si na procházky či výlety nosí vlastní batůžky s pitím a svačinkami. Zároveň je vedu k tomu, aby si kontrolovaly jejich obsah. Samozřejmě, že každé dítě je jiné a někdy vám ani respektující přístup nepřinese „ovoce“ v podobě toho, že si vaše dítě s radostí vezme vlastní batůžek.
Jako učitelka tří aktivních holčiček to ale vnímám tak, že nošení tří lahví s pitím a tří boxíků se svačinou dokáže požadavek na mé zavazadlo změnit z malého batohu na plnohodnotnou krosnu.
Když si dítě nosí vlastní batůžek, plyne z toho:
Když je rodič nositelem svačinek, plyne z toho:
Z tohoto důvodu jsem navrhla a vytvořila svačinové batůžky BATŮ, které vznikly na základě potřeby, praktičnosti a podpory samostatnosti u dětí ve školce. Svačinové batůžky využívám především pro nácvik a k podpoře zmiňované samostatnosti v krátkých časových intervalech (s drobnou svačinkou a pitíčkem). Nejedná se tedy o velkou zátěž, kterou by děti nosily na zádech celý den.
Zkuste se zamyslet nad tím, jestli toto sdělení nezasahuje i dál, nežli jen ke způsobu přenosu dětských svačinek. Za mě je dětský batůžek jednou z variant, jak dítěti ukázat, že každý má odpovědnost sám za sebe a za své věci, a máma ani táta nejsou sluhy svých dětí.
Závěrem bych ještě uvedla, že dle doporučení lékařů by děti v jejich batůžkách neměly nosit větší váhu než 10-15% jejich vlastní váhy.
Sledujte stránku Cesta k samostatnému dítěti a načerpejte další inspiraci, jak vaše dítě podpořit v samostatnosti. Budu se na vás těšit i v uzavřené skupině, kde je spousta rodičů, kteří věří v kouzlo výchovy dětí právě touto cestou. K této skupině se můžete připojit právě teď i vy! Pojďte tudy >>
Zaujal vás Batůžek BATŮ? Omrkněte ho, jak vypadá >> Třeba vás chytne za srdce jako mě a děti, které ho nosí.
Mějte se krásně.
Vaše Aneta