Netradiční článek v podobě rozhovoru vás s batoletem vtáhne do kuchyně. Stále častěji se setkávám s názory, že děti jsou na samostatnost v batolecím věku ještě malé. Já si myslím opak. Možná proto se na mě obracejí rodiče s dotazem, v jakém věku mohou své dítě aktivně zapojit v kuchyni. Odpověď na tuto otázku ale není jednoznačná.
Ani já nedokážu říct, zda právě vaše dítě bude v 15. měsících připravené vám pomáhat. Bude ale s radostí a zájmem obdivovat to, co tam děláte. Nejdůležitější je, aby dítě bylo „zralé“ a maminka připravená. Pokud cítíte, že to chce ještě čas, dopřejte ho sobě i svému dítěti.
Vyzpovídala jsem již řadu maminek i odbornic na toto téma, a tak věřím, že i vám budou „nové“ informace z kuchyně přínosem. Jak se této příležitosti zhostila jedna z maminek, která si přála zůstat v anonymitě si můžete přečíst níže.
Odpověď: Bylo mu 15 měsíců.
Odpověď: Velice nervózně. Práce v kuchyni se znatelně prodloužila. Chtělo to čas, než jsem se uklidnila, zvykla si, že se vaření protáhne, a začala se u společného vaření cítit lépe. Jak se častěji syn zapojoval do příprav, zaváděli jsme pravidla (např. nesahat na prkénko, když krájím, neotevírat troubu bez předchozího dovolení, nedávat prsty do zapnutého robotu).
Z úrazu pochopitelně. Když s dítětem začínáte, ne vždy jste klidná. Přirozeně se bojíte, že by se mohlo něco stát, ale chtěla jsem mu dát příležitost si to vyzkoušet.
Vždycky se nějaké najdou, ale člověk se musí naučit s nimi pracovat.
Ze začátku jsem mu dala např. mrkev, příborový nůž a nechť si zkouší krájet. Nebavilo ho to, chtěl dělat, co já a ne mít jakýsi nechtěný vedlejšák. Přestala jsem tedy pro něj vymýšlet speciální aktivity a nechala ho být přítomného u vaření od A -Z.
Od přípravy surovin po závěrečný úklid. Někdy chtěl jen, abych mu povídala, co dělám, někdy se aktivně zapojoval. Aktuálně má rád dávání surovin z misky do hrnce, krájení, prosívání mouky, přípravu robot, válení těsta, solení, ruční hnětení kynutého těsta. Od počátku vysvětluji bezpečnou manipulaci – s nožem, troubou, robotem apod.
Aby to zkusili. Ze začátku je to pochopitelně o nervy, ale dnes už mi spíše přijde zvláštní vaření o samotě. Výsledky kuchařského zápolení se ale dostaví. Jako plus vidím společně strávený čas a výrazné zlepšení aktivní mluvy, protože u vaření je pořád třeba něco slovně popisovat. Syn ve dvou letech a sedmi měsících umíchá kakao, jíšku, chystá bílou kávu, automaticky po sobě uklízí nádobí do myčky apod.
Pokud jste již s dítětem do kuchyně zavítala – výborně. Jestli o tom teprve uvažujete – skvělé. Cítíte, že ještě nenastal ten správný čas? V pořádku. Děti práci v kuchyni milují, ale je důležité, abychom se v tom cítily dobře i my.
Přirovnala bych to situaci v letadle – nejdřív musíte v případě potřeby nasadit kyslíkovou masku sobě a pak dítěti. Myslete na to, že až budete připravená, je čas zeptat se i svého dítěte. Když nebude proti – hurá do kuchyně objevovat a zkoušet nové věci.
Ne vždy to ale musí být o velkém vaření nebo pečení, jak si většina rodičů myslí. To vůbec ne. V kuchyni stačí opravdu málo k tomu, aby si dítě osvojilo základní dovednosti a mohlo vám pomáhat. Více o tom, jak dítě jednoduše zapojit v kuchyni píšu v kuchařce aktivit a receptů.
Přeji vám spoustu krásných chvilek, které s dětmi v kuchyni strávíte. Nezapomínejte na to, že každá malá příležitost je velký krok a objev v životě dítěte. Já osobně v praxi práci v kuchyni upřednostňuji před pracovními grafomotorickými listy, protože zvídavé ručky se moc rády zapojí a dítě si procvičí to, co je potřeba. Budu moc ráda, když se o své zkušenosti podělíte i do komentářů.
Pokud vás baví a zajímá cesta dětí k samostatnosti, přijměte moje pozvání do uzavřené FB skupiny, kde s rodiči vytváříme bezpečné prostředí pro inspiraci a sdílení.
Mějte se krásně.
Vaše Aneta